Koncovky podstatných jmen - Koncovky podstatných jmen - Koncovky rodu mužského - Koncovky podstatných jmen rodu ženského - Koncovky podstatných jmen 2737 výsledky pro "vzory podstatných jmen". Vzory podstatných jmen RODU STŘEDNÍHO Třídění skupin. podle Elisrihova. VZORY PODSTATNÝCH JMEN RODU ŽENSKÉHO. Vzory podstatných jmen, rod mužský Náhodné karty. podle Capala1979. Vzory podstatných jmen. Vzory podst. jmen - rod stř., žens. + pán+hrad+stroj Třídění skupin. Main content: Koncovky podstatných jmen-rod mužsk Cvičný diktát - Piráti by CestinaDejepis: Koncovky podstatných jmen by danyklar: Svěrákův diktát 2005 Napr. dom, muž, písmo. Podstatné meno je základný spôsob pomenovania v jazyku. Podstatné meno je hlavným slovným druhom, ktorý vo vete vystupuje ako argument slovesa . V slovenčine sú podstatné mená ohybné. Ohýbanie podstatných mien sa nazýva skloňovanie (deklinácia). V slovenčine majú podstatné mená tieto gramatické 2191 výsledky pro "koncovky podstatmných jmen". Koncovky podstatných jmen Kvíz. podle Svarcova. Koncovky podstatných jmen. Koncovky rodu mužského Kvíz. podle Dana232. Český jazyk Koncovky podstatných jmen r. m. Koncovky podstatných jmen Třídění skupin. podle Dana232. Přestože angličtina nepoužívá gramatické pády, využívá tzv. saský genitiv k vyjádření příslušnosti. Množné číslo podstatných jmen se tvoří příponou –s nebo –es, existují však výjimky. Podstatná jména nemají vždy tvar, podle něhož je možno je identifikovat; proto záleží na postavení daného slova ve zakončené na -t (je uvedena na prvním místě). U sloves 4. třídy vzoru sázet jsou uvedeny tvary 3. osoby č. mn. sázejí i sází. Obě jsou dnes již považovány za spisovné. Základní a patrně dosud běžnější koncovka -ejí stojí na prvním místě, i když původně regionální -í zaznamenává stále větší Anotace. Barevné tabulky k doplňování rodu, čísla, pádu a vzoru u podstatných jmen rodu ženského a mužského. Lze využít jako pracovní listy, testy či pro samostatnou práci ve dvojicích, trojicích (výhodou je, že žáci si mohou zkontrolovat práci sami - učební materiál obsahuje vyřešené tabulky). Přídavná jména mohou ve větě být v přívlastku nebo v přísudku. Německá adjektiva se skloňují pouze, pokud jsou v přívlastku. Na rozdíl od češtiny nejsou v německém jazyce přivlastňovací přídavná jména. Místo nich se využívá 2. pádu podstatných jmen (die Kleidung des Vaters – otcovo oblečení). Historie příjmení. Příjmení vznikala postupně, zprvu u šlechticů v podobě přídomku. V Evropě se příjmení nejprve objevila v Benátkách ( 9. století ), poté se tento zvyk rozšířil do severní Itálie a jižní Francie ( 10. století ), dále do Katalánska a severní Francie ( 11. století) a poté do Švýcarska a Anglie 4NXyZH.